Hrobka krále chlapce a první pohled, který změnil dějiny egyptologie

Sdílet článek

Vítr nad Údolím králů zvedal prach a Howard Carter klečel u malého otvoru ve dveřích. Když poprvé přiložil oko k díře a uviděl záblesk zlata, věděl, že se dívá na okamžik, který se zapíše do dějin.

Stopy v písku a neústupnost

Carter hledal roky. Na místě, kde ostatní ztratili trpělivost, trval na dalším kopání. V listopadu 1922 tým narazil na schodiště mizící do hlíny a suti. Pečetě na zazděném vchodu nesly kartouš jména Tutanchamon. Byla to zpráva z dávného dvora, ležící na dosah ruky a přesto za stěnou času.

Malý otvor, velké ticho

Po obřadném otevření prvních dveří čekaly další zdi a pečetě. Carter udělal do jedné z nich malý otvor, vložil svíčku a pohlédl dovnitř. Komora se třpytila. V koutě stál složený trůn, na podlaze ležely vozy, u stěn se kupily truhly a sochy. Oheň svíčky se odrážel od zlata a slonoviny a prostor působil jako zamrzlá slavnost, kterou někdo přerušil v polovině věty.

„Vidíte něco?“ zeptal se netrpělivě lord Carnarvon. „Ano,“ odpověděl Carter, „úžasné věci.“ 

Cesta k sarkofágu

Za první komorou se skrývaly další prostory a mezi nimi místnost s pohřební svatyní. Dřevěné skříně pokryté zlatem se otvíraly jako schránky uvnitř schránek, až se archeologové dostali k křemencovému sarkofágu. Uvnitř ležily tři vnořené rakve a v té poslední spočívala maska, která se stala jedním z nejznámějších artefaktů starověku. Práce postupovala pomalu a s opatrností, protože každý dotek mohl rozhodnout o záchraně nebo zkáze křehkých předmětů.

Krátký život, dlouhá ozvěna

Tutanchamon nevládl dlouho. Zemřel zřejmě jako velmi mladý, patrně kolem osmnácti let. O to silnější byl účinek odkazu, který po sobě nechal. Jeho hrobka nebyla největší ani nejzdobnější v údolí, přesto přečkala tisíciletí téměř neporušená. Písek a spadlé suťové vrstvy ji ukryly před zloději a dopřály modernímu světu výjimečně úplný obraz pohřbu faraona.

Co objev přinesl v kostce

  • Přes pět tisíc předmětů včetně vozů, lůžek, šperků a rituálních soch
  • Zlatá maska o hmotnosti přibližně deseti kilogramů a vynikající řemeslná práce
  • Jedinečný vhled do dvorského života pozdní osmnácté dynastie
  • Důkaz, jak důmyslně staří Egypťané spojovali techniku, umění a víru
  • Impuls pro moderní konzervaci, katalogizaci a popularizaci egyptologie

Dědictví, které nezhasíná

Hrobka krále chlapce ukázala, jak silně dokáže minulost promluvit, když zůstane zachována v celku. Od prvního pohledu do ztemnělé komory až po poslední pečlivě zabalený artefakt šlo o práci trpělivosti.

Zdroj: Howard Carter, The Tomb of Tutankhamun, 1923.

Zdroj foto: Pixabay

Doporučujeme

Kasárna, papírna, lázně. Plzeň čeká největší proměna od revoluce

Plzeň se chystá na největší urbanistickou transformaci od sametové revoluce. Od nové čtvrti v bývalých kasárnách přes multifunkční komplex v Papírně až po záchranu...

Hrad Kašperk – strážce Šumavy a Zlaté stezky

Strážní hrad Kašperk byl vystavěn na vyvýšeném oválu, odkud svah padá prudce dolů. Toto strategické umístění představovalo pro středověký hrad velkou výhodu z hlediska...

Zázrak uprostřed moře: Jak vypadal jeden z divů světa

Stál na ostrově Faru v Egyptě a tisíce let vedl lodě do přístavu. Alexandrijský maják byl jedním z největších divů starověku. Dnes z něj...

Budyně nad Ohří: Město u řeky s hradem plným historie

Budyně nad Ohří, jak už sám název napovídá, se rozkládá v blízkosti řeky Ohře, která protéká okresem Litoměřice. Samotným městem pak částečně protéká rameno...

V mracích Dubaje. Jak vznikl mrakodrap, který změnil městskou krajinu

Dubaj dokázala nemožné. Uprostřed pouště vyrostla věž, která se stala nejvyšší stavbou světa. Burdž Chalífa měří 828 metrů a už od roku 2010 přepisuje...

Švábi jako špehové: Německo investuje do mikrosvěta biologické špionáže

Zatímco veřejnost diskutuje o dronech a bezpilotních letounech, armádní vývoj se tiše přesouvá do jiných měřítek. Německo vsadilo na hmyz. Švábi napůl biologičtí, napůl...

V Chartres stojí stavba, o níž se říká, že nemohla vzniknout lidskýma rukama

Katedrála v Chartres je považována za vrchol gotického umění. Přestože vznikla už ve 12. století, dodnes působí monumentálně a záhadně. Její vitráže, labyrint a...

Modré světlo oceánu. Nový žralok ukazuje krásu bioluminiscence

V hlubinách Tichého oceánu, kde vládne věčná tma a ticho, se objevil tvor, který přepisuje představy o životě pod hladinou. Nový druh žraloka dokáže...

Dětenice – návrat do středověku i historie české šlechty

Obec Dětenice nedaleko Jičína je známá především svým zámkem, středověkou krčmou a pivovarem. Dominantou celé oblasti je však zámek Dětenice, který je v současnosti...

Sahara a její vzácné slzy. Proč prší tam, kde by nemělo

Nad rozpáleným pískem se zatáhne obloha, v dálce zaburácí hrom a z nebe začnou padat kapky. Pro někoho obyčejný déšť. Pro Saharu ale zázrak,...

Tichá noc nad Balatonem. Proč je toto maďarské jezero milovanou letní klasikou

Slunce se sklání nad hladinou, jemné vlny lížou břeh a ve vzduchu se mísí vůně levandule a smažených langošů. Balaton stále žije, i když...

Český les: Skrytý klenot přírody a historie na západě Čech

Mezi chráněné krajinné oblasti České republiky patří i Český les – rozsáhlý a přírodně cenný horský masiv podél česko-německých hranic od Domažlic po oblast...

Když kytky neumírají. V Japonsku objevili rostlinu, která si pamatuje zimu

Zatímco svět kolem spí, některé rostliny potichu vnímají změny, které pouhému oku zůstávají skryté. Japonští vědci nyní popsali fascinující způsob, jak si květiny pamatují...

Benátky mizí pod hladinou. A s nimi kus evropské duše

Na hladině Jaderského moře se zrcadlí tisíciletá historie. A pod ní – pomalu, nenápadně – mizí uličky, mosty i kostely. Benátky se potápějí. A...

Červenohorské sedlo: Brána do Jeseníků pro zimní i letní turistiku

Červenohorské sedlo se nachází v Hrubém Jeseníku, v nadmořské výšce 1 013 metrů, a tvoří klíčovou dopravní spojnici mezi městy Jeseník a Šumperk. Zimní sportovní ráj V...