Kámen, který šepotá dějiny: Záhada velké sfingy v Gíze

Sdílet článek

Pod egyptským sluncem stojí sfinga, strážce věků, jejíž oči hledí do minulosti. Proč ale její tělo nese stopy po vodě v srdci pouště?

Když se procházíte kolem Velké sfingy v Gize, cítíte váhu tisíciletí. Tato monumentální socha, napůl lev, napůl člověk, fascinuje archeology, historiky i dobrodruhy už od dob Napoleona. Její původ je však stále zahalen tajemstvím. Vědci odhadují, že vznikla před více než 4 500 lety za vlády faraona Chufu, ale někteří tvrdí, že je mnohem starší. Co když sfinga pamatuje civilizaci, o které se nám ani nesnilo?

Strážce pyramid nebo něco víc?

Sfinga stojí jako tichý pozorovatel u pyramid v Gíze, její pohled je neúprosný a zároveň tajuplný. Většina vědců se shoduje, že ji nechal vytesat Chufuův syn Chafre, aby symbolizovala královskou moc. Jiní, jako geolog Robert Schoch, však přišli s kontroverzní teorií: erozní stopy na těle sfingy naznačují, že ji formovaly přívalové deště, které v Egyptě panovaly před 7 000 lety. Mohla by tedy pocházet z doby před starověkým Egyptem? 

Hádanky pod pískem

Další záhadou je, co leží pod sfingou. V roce 2025 sonarové skenování odhalilo anomálie pod jejími tlapami, které někteří interpretují jako skryté komory. Egyptologové spekulují, že by mohly obsahovat záznamy o dávné civilizaci, možná dokonce mýtické „Síně záznamů“, o kterých mluví staré legendy. 

Sfinga a hvězdy

Zajímavý pohled nabízí i astronomické teorie. Sfinga je orientována tak, že za svítání rovnodennosti míří přímo na souhvězdí Lva. Není to náhoda? Někteří badatelé věří, že stavitelé sfingy chtěli zachytit nebeský řád, možná jako odkaz na dobu, kdy Lev dominoval obloze před 10 500 lety. Tato teorie, i když kontroverzní, otevírá otázku: byla sfinga jen pomníkem, nebo mapou hvězd?

Co nám sfinga chce říct?

Sfinga zůstává záhadou. Ať už je stará 4 500, nebo dokonce 10 000 let, její přítomnost v poušti je připomínkou, že minulost má stále co vyprávět. Každý nový objev, jako nedávné skenování z roku 2025, přidává další kousek do mozaiky. Možná jednoho dne odhalíme, co sfinga viděla, když byla ještě mladá. Do té doby můžeme jen naslouchat jejímu tichému šepotu. 

Zdroj foto: Pixabay

Doporučujeme

Hrad Kašperk – strážce Šumavy a Zlaté stezky

Strážní hrad Kašperk byl vystavěn na vyvýšeném oválu, odkud svah padá prudce dolů. Toto strategické umístění představovalo pro středověký hrad velkou výhodu z hlediska...

Zázrak uprostřed moře: Jak vypadal jeden z divů světa

Stál na ostrově Faru v Egyptě a tisíce let vedl lodě do přístavu. Alexandrijský maják byl jedním z největších divů starověku. Dnes z něj...

Hrobka krále chlapce a první pohled, který změnil dějiny egyptologie

Vítr nad Údolím králů zvedal prach a Howard Carter klečel u malého otvoru ve dveřích. Když poprvé přiložil oko k díře a uviděl záblesk...

Budyně nad Ohří: Město u řeky s hradem plným historie

Budyně nad Ohří, jak už sám název napovídá, se rozkládá v blízkosti řeky Ohře, která protéká okresem Litoměřice. Samotným městem pak částečně protéká rameno...

V mracích Dubaje. Jak vznikl mrakodrap, který změnil městskou krajinu

Dubaj dokázala nemožné. Uprostřed pouště vyrostla věž, která se stala nejvyšší stavbou světa. Burdž Chalífa měří 828 metrů a už od roku 2010 přepisuje...

Švábi jako špehové: Německo investuje do mikrosvěta biologické špionáže

Zatímco veřejnost diskutuje o dronech a bezpilotních letounech, armádní vývoj se tiše přesouvá do jiných měřítek. Německo vsadilo na hmyz. Švábi napůl biologičtí, napůl...

V Chartres stojí stavba, o níž se říká, že nemohla vzniknout lidskýma rukama

Katedrála v Chartres je považována za vrchol gotického umění. Přestože vznikla už ve 12. století, dodnes působí monumentálně a záhadně. Její vitráže, labyrint a...

Modré světlo oceánu. Nový žralok ukazuje krásu bioluminiscence

V hlubinách Tichého oceánu, kde vládne věčná tma a ticho, se objevil tvor, který přepisuje představy o životě pod hladinou. Nový druh žraloka dokáže...

Dětenice – návrat do středověku i historie české šlechty

Obec Dětenice nedaleko Jičína je známá především svým zámkem, středověkou krčmou a pivovarem. Dominantou celé oblasti je však zámek Dětenice, který je v současnosti...

Sahara a její vzácné slzy. Proč prší tam, kde by nemělo

Nad rozpáleným pískem se zatáhne obloha, v dálce zaburácí hrom a z nebe začnou padat kapky. Pro někoho obyčejný déšť. Pro Saharu ale zázrak,...

Tichá noc nad Balatonem. Proč je toto maďarské jezero milovanou letní klasikou

Slunce se sklání nad hladinou, jemné vlny lížou břeh a ve vzduchu se mísí vůně levandule a smažených langošů. Balaton stále žije, i když...

Český les: Skrytý klenot přírody a historie na západě Čech

Mezi chráněné krajinné oblasti České republiky patří i Český les – rozsáhlý a přírodně cenný horský masiv podél česko-německých hranic od Domažlic po oblast...

Když kytky neumírají. V Japonsku objevili rostlinu, která si pamatuje zimu

Zatímco svět kolem spí, některé rostliny potichu vnímají změny, které pouhému oku zůstávají skryté. Japonští vědci nyní popsali fascinující způsob, jak si květiny pamatují...

Benátky mizí pod hladinou. A s nimi kus evropské duše

Na hladině Jaderského moře se zrcadlí tisíciletá historie. A pod ní – pomalu, nenápadně – mizí uličky, mosty i kostely. Benátky se potápějí. A...

Červenohorské sedlo: Brána do Jeseníků pro zimní i letní turistiku

Červenohorské sedlo se nachází v Hrubém Jeseníku, v nadmořské výšce 1 013 metrů, a tvoří klíčovou dopravní spojnici mezi městy Jeseník a Šumperk. Zimní sportovní ráj V...