Od hradiště k muzeu: Proměny mladoboleslavského hradu v průběhu staletí

Sdílet článek

Mladoboleslavský hrad, jehož historie sahá až do konce 10. století, prošel za více než tisíc let bouřlivým vývojem – od přemyslovského hradiště, přes renesanční sídlo a vojenská kasárna, až po současnou kulturní instituci. Každá epocha zanechala v jeho podobě i příběhu nesmazatelnou stopu.

Základy města Mladá Boleslav položil na konci 10. století přemyslovský kníže Boleslav II., když na strategicky položeném ostrohu nad soutokem řek Jizery a Klenice nechal vybudovat mohutné hradiště. Toto místo, chráněné strmými svahy a poskytující přehled o okolní krajině, se stalo zárodkem budoucího města.

Od hradu k městu

V následujících staletích zde vyrostl hrad, který však po dlouhou dobu zůstával ve stínu významnějších pevností v nedalekých Michalovicích a na Bezdězu. Postupem času proto chátral. Zlom nastal v polovině 14. století, kdy Jan Správný z Michalovic zahájil nejen rozsáhlou přestavbu hradu, ale také rozvoj osídlení v jeho bezprostředním okolí – čímž položil základy města, jak ho známe dnes.

Renesanční rozkvět a válečné zkázy

Zlatou éru zažilo město v 16. století, kdy se stalo jedním z hlavních center Jednoty bratrské. Prosperita se odrazila i v architektuře – hrad prošel velkolepou renesanční přestavbou. Avšak po třicetileté válce, během níž Mladou Boleslav opakovaně obsadila švédská vojska, přišla krutá rána. Aby se město zbavilo vojenského významu a zabránilo dalším útokům, hrad záměrně poškodili sami obyvatelé. Po několik desetiletí tak v jeho místech stály jen ruiny.

Přestavba na kasárna

Obrat přinesla až vláda císaře Josefa II. v druhé polovině 18. století. Potřeba zřídit v Mladé Boleslavi kasárna vedla k rozsáhlým stavebním úpravám, které mezi lety 1752 a 1783 realizoval architekt Ignác Palliardi. Právě tehdy získal hrad svou současnou podobu. Po dobu téměř dvou staletí, až do roku 1953, sloužil jako vojenský objekt. Poté byl využíván pro skladování textilu, a od 70. let 20. století se stal sídlem Okresního muzea.

Hrad dnes – centrum kultury a historie

Dnes hrad patří k významným kulturním institucím regionu. Návštěvníci zde mohou obdivovat stálé expozice historických a národopisných sbírek, ale i pravidelně obměňované tematické výstavy, které přibližují bohaté dějiny města a jeho okolí.

Zdroj foto: Profimedia

Doporučujeme

Saúdská Arábie staví futuristické město bez aut a emisí

Uprostřed pouště začíná růst město, které nemá na světě obdoby. Saúdská Arábie slibuje revoluci v urbanismu a životním stylu. Projekt The Line má změnit...

Nejlepší hokejista současnosti na vážkách. Odkládání podpisu nové smlouvy děsí fanoušky

Connor McDavid má před sebou poslední rok smlouvy v Edmontonu, ale fanoušci se od něj dočkali jasného vzkazu. Jeho cílem zůstává vyhrát Stanley Cup...

Kasárna, papírna, lázně. Plzeň čeká největší proměna od revoluce

Plzeň se chystá na největší urbanistickou transformaci od sametové revoluce. Od nové čtvrti v bývalých kasárnách přes multifunkční komplex v Papírně až po záchranu...

Hrad Kašperk – strážce Šumavy a Zlaté stezky

Strážní hrad Kašperk byl vystavěn na vyvýšeném oválu, odkud svah padá prudce dolů. Toto strategické umístění představovalo pro středověký hrad velkou výhodu z hlediska...

Zázrak uprostřed moře: Jak vypadal jeden z divů světa

Stál na ostrově Faru v Egyptě a tisíce let vedl lodě do přístavu. Alexandrijský maják byl jedním z největších divů starověku. Dnes z něj...

Hrobka krále chlapce a první pohled, který změnil dějiny egyptologie

Vítr nad Údolím králů zvedal prach a Howard Carter klečel u malého otvoru ve dveřích. Když poprvé přiložil oko k díře a uviděl záblesk...

Budyně nad Ohří: Město u řeky s hradem plným historie

Budyně nad Ohří, jak už sám název napovídá, se rozkládá v blízkosti řeky Ohře, která protéká okresem Litoměřice. Samotným městem pak částečně protéká rameno...

V mracích Dubaje. Jak vznikl mrakodrap, který změnil městskou krajinu

Dubaj dokázala nemožné. Uprostřed pouště vyrostla věž, která se stala nejvyšší stavbou světa. Burdž Chalífa měří 828 metrů a už od roku 2010 přepisuje...

Švábi jako špehové: Německo investuje do mikrosvěta biologické špionáže

Zatímco veřejnost diskutuje o dronech a bezpilotních letounech, armádní vývoj se tiše přesouvá do jiných měřítek. Německo vsadilo na hmyz. Švábi napůl biologičtí, napůl...

V Chartres stojí stavba, o níž se říká, že nemohla vzniknout lidskýma rukama

Katedrála v Chartres je považována za vrchol gotického umění. Přestože vznikla už ve 12. století, dodnes působí monumentálně a záhadně. Její vitráže, labyrint a...

Modré světlo oceánu. Nový žralok ukazuje krásu bioluminiscence

V hlubinách Tichého oceánu, kde vládne věčná tma a ticho, se objevil tvor, který přepisuje představy o životě pod hladinou. Nový druh žraloka dokáže...

Dětenice – návrat do středověku i historie české šlechty

Obec Dětenice nedaleko Jičína je známá především svým zámkem, středověkou krčmou a pivovarem. Dominantou celé oblasti je však zámek Dětenice, který je v současnosti...

Sahara a její vzácné slzy. Proč prší tam, kde by nemělo

Nad rozpáleným pískem se zatáhne obloha, v dálce zaburácí hrom a z nebe začnou padat kapky. Pro někoho obyčejný déšť. Pro Saharu ale zázrak,...

Tichá noc nad Balatonem. Proč je toto maďarské jezero milovanou letní klasikou

Slunce se sklání nad hladinou, jemné vlny lížou břeh a ve vzduchu se mísí vůně levandule a smažených langošů. Balaton stále žije, i když...

Český les: Skrytý klenot přírody a historie na západě Čech

Mezi chráněné krajinné oblasti České republiky patří i Český les – rozsáhlý a přírodně cenný horský masiv podél česko-německých hranic od Domažlic po oblast...