Krátké, ale extrémně silné záblesky rádiových vln. Trvají jen tisíciny sekundy, a přesto mají energii srovnatelnou se Sluncem vyzářenou za celý den. Rychlé rádiové záblesky označované jako FRB patří k největším záhadám současné astronomie.
Astronomové je poprvé zachytili v roce 2007 a od té doby se je snaží vysvětlit. Někdy přicházejí znovu ze stejného místa, jindy se objeví jen jednou a navždy zmizí. Nedávný objev zveřejněný v časopise Nature ukázal nový zdroj v galaxii vzdálené miliardy světelných let, což znovu rozpoutalo debaty o jejich původu.
Kosmické majáky nebo přírodní jev?
Nejčastější teorie hovoří o magnetarech, tedy extrémně silných neutronových hvězdách. Ty by mohly vysílat obrovské pulzy energie do okolního vesmíru. Další hypotézy ale zahrnují i exotické objekty, jako jsou černé díry nebo srážky hvězd. A pak je tu samozřejmě možnost, že jde o signály umělého původu. „Nemůžeme to vyloučit, i když zatím nemáme žádný přímý důkaz,“ uvedl pro BBC astrofyzik Andrew Siemion z projektu Breakthrough Listen.
Síla, která překonává lidskou představivost
Představte si záblesk, který trvá tisícinu sekundy, a přesto vyzáří tolik energie, kolik naše Slunce zvládne za celý den. Přesně takto fungují FRB. Pokud bychom podobnou energii dokázali ovládnout, lidstvo by mělo nevyčerpatelný zdroj energie.
Další fascinující skutečností je, že některé FRB se opakují v pravidelných intervalech. To vyvolává představu jakýchsi kosmických majáků, které pulzují skrze galaxie. Vědci zatím jen pečlivě zapisují jejich výskyt a snaží se najít vzorec.
Odpověď možná přijde brzy
Nové radioteleskopy, jako je kanadský CHIME nebo evropský Square Kilometre Array, slibují mnohem detailnější mapování těchto jevů. Už teď zachycují stovky FRB ročně. Každý záznam nás posouvá o krok blíž k pochopení.
Zda jde o výdechy umírajících hvězd, nebo stopy po vyspělé civilizaci, zůstává otevřenou otázkou. Možná jednou zjistíme, že jsme nebyli ve vesmíru sami. A možná to celé vysvětlí obyčejná fyzika. Tajemství ale zatím zůstává.
Zdroj foto: Pixabay