Hrubá Skála: Zámek na skále s výhledem do historie i skalního města

Sdílet článek

Zámek Hrubá Skála, jeden z nejmalebnějších zámků v srdci Českého ráje, se tyčí na vysokém pískovcovém bloku nad údolím říčky Libuňky, přibližně 6 kilometrů jihovýchodně od Turnova. Díky své unikátní poloze nabízí nejen pohádkovou architekturu a bohatou historii, ale také dechberoucí výhledy na okolní skalní město, které je oblíbeným cílem turistů, milovníků přírody i fotografů.

Od gotického hradu ke jménu Hrubá Skála

Okolo poloviny 14. století zde nechal vybudovat gotický hrad s názvem Skála Hynek z Valdštejna. Protože existoval ještě druhý hrad Skála nad řekou Jizerou, dostala v 17. století Skála u Libuňky jméno Hrubá. Hrad byl vybudován na strategicky výhodném místě, dalo se do něj dostat pouze z jedné strany po mostě, pod kterým byla šedesátimetrová propast.

Staletí střídání majitelů

Zámek Hrubá Skála vystřídal v průběhu staletí řadu významných majitelů, kteří výrazně ovlivnili jeho podobu i osud. Prvním známým držitelem se v roce 1371 stal pražský arcibiskup Jan Očko z Vlašimi. O necelých 25 let později, v roce 1396, panství přešlo do rukou šlechtického rodu Vartemberků. Už v roce 1406 připadla Hrubá Skála biskupství litomyšlskému, avšak jen na krátkou dobu — roku 1416 ji získal rod Jenštejnů.

V polovině 15. století, konkrétně v roce 1456, převzali majetek Zajícové z Hazmburka, významný český rod, který se na zámku udržel více než půl století. Roku 1538 se panství znovu ocitlo pod správou Vartemberků, čímž se uzavřel kruh k jejich dřívějšímu vlastnictví. Od poloviny 16. století přešla Hrubá Skála do rukou bohatého a vlivného rodu Smiřických, kteří ji výrazně přestavěli a zvelebili.

Po bitvě na Bílé hoře v roce 1620 a následné konfiskaci majetku Smiřických připadla Hrubá Skála rodu Valdštejnů, kteří ji vlastnili po většinu 17. a 18. století.

Novou kapitolu v dějinách zámku otevřel v roce 1821 Jan Lexa z Aehrenthalu, který zámek zakoupil a postupně přetvořil do romantické podoby. Jeho potomci, rod Aehrenthalů, zůstali posledními šlechtickými majiteli Hrubé Skály. Panství jim náleželo až do roku 1945, kdy byl majetek v rámci poválečných změn zestátněn.

Novogotická podoba a současné využití

Protože hrad několikrát vyhořel, byl několikrát přestavován. Poslední úprava  proběhla v roce 1859, hradu byla dána novogotická podoba a byla předělána většina původních renesančních znaků.

V dnešní době zámek slouží jako hotel a restaurace. K prohlídce je přístupné pouze nádvoří a hradní věž, z níž je krásný výhled na hrad Trosky, Hruboskalsko a Kozákov.

Doporučujeme

Hrad Kašperk – strážce Šumavy a Zlaté stezky

Strážní hrad Kašperk byl vystavěn na vyvýšeném oválu, odkud svah padá prudce dolů. Toto strategické umístění představovalo pro středověký hrad velkou výhodu z hlediska...

Zázrak uprostřed moře: Jak vypadal jeden z divů světa

Stál na ostrově Faru v Egyptě a tisíce let vedl lodě do přístavu. Alexandrijský maják byl jedním z největších divů starověku. Dnes z něj...

Hrobka krále chlapce a první pohled, který změnil dějiny egyptologie

Vítr nad Údolím králů zvedal prach a Howard Carter klečel u malého otvoru ve dveřích. Když poprvé přiložil oko k díře a uviděl záblesk...

Budyně nad Ohří: Město u řeky s hradem plným historie

Budyně nad Ohří, jak už sám název napovídá, se rozkládá v blízkosti řeky Ohře, která protéká okresem Litoměřice. Samotným městem pak částečně protéká rameno...

V mracích Dubaje. Jak vznikl mrakodrap, který změnil městskou krajinu

Dubaj dokázala nemožné. Uprostřed pouště vyrostla věž, která se stala nejvyšší stavbou světa. Burdž Chalífa měří 828 metrů a už od roku 2010 přepisuje...

Švábi jako špehové: Německo investuje do mikrosvěta biologické špionáže

Zatímco veřejnost diskutuje o dronech a bezpilotních letounech, armádní vývoj se tiše přesouvá do jiných měřítek. Německo vsadilo na hmyz. Švábi napůl biologičtí, napůl...

V Chartres stojí stavba, o níž se říká, že nemohla vzniknout lidskýma rukama

Katedrála v Chartres je považována za vrchol gotického umění. Přestože vznikla už ve 12. století, dodnes působí monumentálně a záhadně. Její vitráže, labyrint a...

Modré světlo oceánu. Nový žralok ukazuje krásu bioluminiscence

V hlubinách Tichého oceánu, kde vládne věčná tma a ticho, se objevil tvor, který přepisuje představy o životě pod hladinou. Nový druh žraloka dokáže...

Dětenice – návrat do středověku i historie české šlechty

Obec Dětenice nedaleko Jičína je známá především svým zámkem, středověkou krčmou a pivovarem. Dominantou celé oblasti je však zámek Dětenice, který je v současnosti...

Sahara a její vzácné slzy. Proč prší tam, kde by nemělo

Nad rozpáleným pískem se zatáhne obloha, v dálce zaburácí hrom a z nebe začnou padat kapky. Pro někoho obyčejný déšť. Pro Saharu ale zázrak,...

Tichá noc nad Balatonem. Proč je toto maďarské jezero milovanou letní klasikou

Slunce se sklání nad hladinou, jemné vlny lížou břeh a ve vzduchu se mísí vůně levandule a smažených langošů. Balaton stále žije, i když...

Český les: Skrytý klenot přírody a historie na západě Čech

Mezi chráněné krajinné oblasti České republiky patří i Český les – rozsáhlý a přírodně cenný horský masiv podél česko-německých hranic od Domažlic po oblast...

Když kytky neumírají. V Japonsku objevili rostlinu, která si pamatuje zimu

Zatímco svět kolem spí, některé rostliny potichu vnímají změny, které pouhému oku zůstávají skryté. Japonští vědci nyní popsali fascinující způsob, jak si květiny pamatují...

Benátky mizí pod hladinou. A s nimi kus evropské duše

Na hladině Jaderského moře se zrcadlí tisíciletá historie. A pod ní – pomalu, nenápadně – mizí uličky, mosty i kostely. Benátky se potápějí. A...

Červenohorské sedlo: Brána do Jeseníků pro zimní i letní turistiku

Červenohorské sedlo se nachází v Hrubém Jeseníku, v nadmořské výšce 1 013 metrů, a tvoří klíčovou dopravní spojnici mezi městy Jeseník a Šumperk. Zimní sportovní ráj V...