Nová studie přináší zásadní poznatek: rozhodující není délka spánku, ale jeho rytmus. Pokud se probudíte uprostřed fáze hlubokého spánku, budete se cítit jako přejetí bez ohledu na to, kolik hodin jste spali.
Věda radí: nepočítejte hodiny, počítejte cykly
Dlouho platilo, že ideálních je 7 až 9 hodin spánku denně. Jenže výzkum publikovaný v červenci 2025 v magazínu Nature Neuroscience naznačuje, že ještě důležitější je správné ukončení spánkového cyklu. Každý cyklus trvá přibližně 90 minut a zahrnuje lehký spánek, hluboký spánek a fázi REM.
Pokud se probudíme uprostřed hluboké fáze, tělo je v tu chvíli fyziologicky nejvíc utlumené. Proto je ranní vstávání náročné, i když jsme spali třeba osm a půl hodiny. Odborníci tak doporučují plánovat spánek v násobcích 90 minut: ideální délky jsou například 6, 7,5 nebo 9 hodin.
Biohacking pro běžný život
Praktické doporučení zní: zkuste si spočítat čas usnutí a naplánujte budík tak, abyste se probudili na konci jednoho z cyklů. Aplikace jako SleepCycle nebo AutoSleep už dnes umí analyzovat fáze spánku pomocí pohybu a zvuku.
Tento přístup začínají zkoušet nejen sportovci a influenceři, ale i běžní lidé, kteří si všimli rozdílu v tom, kdy vstávají s pocitem energie a kdy zničení.
Spánek jako osobní strategie
Kromě délky a načasování cyklů odborníci připomínají i roli prostředí: minimum světla, chladnější místnost a pravidelnost v časech usínání.
„Vstávat každé ráno ve stejnou dobu je větší dar než hodinový přídavek spánku,” zmínil se prof. Matthew Walker, neurolog a autor bestselleru Proč spíme. Spánek se tak mění z pouhé nutnosti na řízený biohack. A jak ukazují data, funguje to.
Zdroj foto: Pixabay