Audrey Hepburn si svět zamiloval pro její půvab a eleganci. Za jemným úsměvem se ale skrýval hluboký příběh bolesti, odvahy a nezlomné vnitřní síly.
Hvězda s dětskýma očima a duší bojovnice
Na plátně působila étericky, skoro jako by se vznášela. V rolích jako Snídaně u Tiffanyho nebo Prázdniny v Říměztělesňovala kouzlo, které se nedá naučit. Audrey Hepburn však nebyla jen múzou Givenchyho nebo módní ikonou šedesátých let. Byla i dívkou, která přežila nacistickou okupaci Nizozemska, hlad a strach.
V dětství snila o tom, že bude baletkou. Místo toho se jako teenager zapojila do odboje, pomáhala převádět zprávy a ukrývala se s rodinou v suterénu domu. Nedostatek jídla ovlivnil celý její život, včetně zdravotních následků, které si nesla i v dospělosti.
Hollywood? Nikdy jí nepřekryl svědomí
Když se dostala do Hollywoodu, neztratila se v pozlátku. Nešlo jí jen o slávu. Přijímala role, které jí dávaly smysl, a dokázala odmítnout i lukrativní nabídky, pokud necítila, že by do nich mohla vložit sebe.
I když se stala ikonou stylu, nikdy se jí sláva nedostala do hlavy. V pozdějších letech pracovala jako velvyslankyně dobré vůle pro UNICEF, cestovala do rozvojových zemí a pomáhala dětem, které zažívaly podobné útrapy, jaké znala ze svého dětství.
„Lidé si pamatují krásu, ale měli by si pamatovat laskavost,“ uvedla Audrey Hepburn ve vzpomínce publikované magazínem Harper’s Bazaar.
Odkaz, který žije dál
Po její smrti v roce 1993 vznikla nadace Audrey Hepburn Children’s Fund, která pokračuje v její humanitární činnosti. Pro módní svět zůstává nesmrtelnou ikonou jednoduché elegance, pro filmové fanoušky andělem s cigaretovou špičkou.
Ale možná nejvíc zůstává v srdcích těch, kteří v ní viděli člověka s obrovským srdcem. Její život není jen vzpomínka na krásu, je to připomínka, že skutečná elegance začíná uvnitř.
Zdroj foto: Pixabay