Smrt Václava IV.: Pohřeb, který budí otázky dodnes

Sdílet článek

Král Václav IV. zemřel v srpnu 1419. Oficiální důvod: zdravotní kolaps. Přesto se kolem jeho smrti a pohřbu vznášejí pochybnosti. Neobvyklá rychlost pohřebního obřadu, nedostatek svědků a zvláštní poznámky v dobových textech vedou k otázce, zda byl král skutečně mrtvý v momentě, kdy byl uložen do hrobky.

Václav IV., syn Karla IV., byl panovník rozporuplný. Na trůně strávil téměř čtyři dekády, ale jeho vládu poznamenaly spory s církví, šlechta ho nerespektovala a lidé mu často vyčítali nerozhodnost. V posledních letech života se stáhl z veřejného dění, údajně kvůli psychickým potížím a zdravotním problémům.

Zemřel na svém oblíbeném sídle v Kunraticích. A tady začíná to zvláštní. Pohřební obřad proběhl velmi rychle – tělo bylo převezeno do chrámu sv. Víta a pohřbeno prakticky bez obvyklých ceremonií, které tehdejší panovníky doprovázely. Chyběl průvod, veřejné vystavení těla i rozsáhlejší smuteční mše.

Některé zápisky z klášterů, které byly s pohřbem v kontaktu, se zmiňují o tom, že královo tělo bylo nečekaně vlažné a že oči nebyly zcela zavřené. V jedné z anonymních zpráv se dokonce objevuje poznámka o tom, že ústa byla po převozu lehce pootevřená. Takové detaily samozřejmě neprokazují nic konkrétního, ale přispívají k dojmu, že celá událost byla velmi nestandardní.

Nedostatek svědků i dokumentace

Ve srovnání s jinými středověkými panovníky je kolem smrti Václava IV. mimořádné ticho. Neexistují přesné záznamy o tom, kdo byl pohřbu přítomen, neproběhla pitva ani žádné oficiální posouzení příčiny smrti. V době, kdy byly politické tlaky silné a nástupnické zájmy složité, by případná „nepohodlná“ smrt nemusela být výjimkou.

Spekulace o tom, že byl Václav IV. pohřben zaživa, se poprvé objevily už v 19. století. Moderní historici je sice většinou odmítají jako přehnané, ale připouštějí, že okolnosti byly velmi nestandardní. Ve středověku navíc nebyla medicína schopna jednoznačně určit smrt v každém případě.

Možnost exhumace se nikdy reálně neřešila. Ostatky pravděpodobně zůstávají ve své kryptě v chrámu sv. Víta. Ať už se v roce 1419 stalo cokoliv, jisté je jedno – kolem smrti českého krále zůstalo víc otázek než odpovědí. A právě to z ní dělá jednu z největších záhad české historie.

foto: Pixabay

Doporučujeme

Saúdská Arábie staví futuristické město bez aut a emisí

Uprostřed pouště začíná růst město, které nemá na světě obdoby. Saúdská Arábie slibuje revoluci v urbanismu a životním stylu. Projekt The Line má změnit...

Nejlepší hokejista současnosti na vážkách. Odkládání podpisu nové smlouvy děsí fanoušky

Connor McDavid má před sebou poslední rok smlouvy v Edmontonu, ale fanoušci se od něj dočkali jasného vzkazu. Jeho cílem zůstává vyhrát Stanley Cup...

Kasárna, papírna, lázně. Plzeň čeká největší proměna od revoluce

Plzeň se chystá na největší urbanistickou transformaci od sametové revoluce. Od nové čtvrti v bývalých kasárnách přes multifunkční komplex v Papírně až po záchranu...

Hrad Kašperk – strážce Šumavy a Zlaté stezky

Strážní hrad Kašperk byl vystavěn na vyvýšeném oválu, odkud svah padá prudce dolů. Toto strategické umístění představovalo pro středověký hrad velkou výhodu z hlediska...

Zázrak uprostřed moře: Jak vypadal jeden z divů světa

Stál na ostrově Faru v Egyptě a tisíce let vedl lodě do přístavu. Alexandrijský maják byl jedním z největších divů starověku. Dnes z něj...

Hrobka krále chlapce a první pohled, který změnil dějiny egyptologie

Vítr nad Údolím králů zvedal prach a Howard Carter klečel u malého otvoru ve dveřích. Když poprvé přiložil oko k díře a uviděl záblesk...

Budyně nad Ohří: Město u řeky s hradem plným historie

Budyně nad Ohří, jak už sám název napovídá, se rozkládá v blízkosti řeky Ohře, která protéká okresem Litoměřice. Samotným městem pak částečně protéká rameno...

V mracích Dubaje. Jak vznikl mrakodrap, který změnil městskou krajinu

Dubaj dokázala nemožné. Uprostřed pouště vyrostla věž, která se stala nejvyšší stavbou světa. Burdž Chalífa měří 828 metrů a už od roku 2010 přepisuje...

Švábi jako špehové: Německo investuje do mikrosvěta biologické špionáže

Zatímco veřejnost diskutuje o dronech a bezpilotních letounech, armádní vývoj se tiše přesouvá do jiných měřítek. Německo vsadilo na hmyz. Švábi napůl biologičtí, napůl...

V Chartres stojí stavba, o níž se říká, že nemohla vzniknout lidskýma rukama

Katedrála v Chartres je považována za vrchol gotického umění. Přestože vznikla už ve 12. století, dodnes působí monumentálně a záhadně. Její vitráže, labyrint a...

Modré světlo oceánu. Nový žralok ukazuje krásu bioluminiscence

V hlubinách Tichého oceánu, kde vládne věčná tma a ticho, se objevil tvor, který přepisuje představy o životě pod hladinou. Nový druh žraloka dokáže...

Dětenice – návrat do středověku i historie české šlechty

Obec Dětenice nedaleko Jičína je známá především svým zámkem, středověkou krčmou a pivovarem. Dominantou celé oblasti je však zámek Dětenice, který je v současnosti...

Sahara a její vzácné slzy. Proč prší tam, kde by nemělo

Nad rozpáleným pískem se zatáhne obloha, v dálce zaburácí hrom a z nebe začnou padat kapky. Pro někoho obyčejný déšť. Pro Saharu ale zázrak,...

Tichá noc nad Balatonem. Proč je toto maďarské jezero milovanou letní klasikou

Slunce se sklání nad hladinou, jemné vlny lížou břeh a ve vzduchu se mísí vůně levandule a smažených langošů. Balaton stále žije, i když...

Český les: Skrytý klenot přírody a historie na západě Čech

Mezi chráněné krajinné oblasti České republiky patří i Český les – rozsáhlý a přírodně cenný horský masiv podél česko-německých hranic od Domažlic po oblast...