Měsíc není jen zářivý průvodce noční oblohou, ale i svědek pradávných událostí. Nová studie odhalila, že pod jeho povrchem se ukrývá více vrstev, než jsme dosud věděli. Vědci poprvé nahlédli do tepelných jizev Měsíce.
Měsíční tvář jako mapa času
Měsíc působí tiše a klidně, jako kamenný poustevník visící nad zemským horizontem. Jenže jeho tvář je posetá krátery, které připomínají, že i tento chladný satelit zažil bouřlivé časy. A teď se vědcům podařilo proniknout ještě hlouběji do jeho tajemství.
Podle informací serveru Phys.org použili výzkumníci data z čínské mise Chang’e 4, která v roce 2019 přistála na odvrácené straně Měsíce. Pomocí radarových vln odhalili až 300 metrů pod povrchem nové vrstvy, které dosud nebyly známy.
Kráter za kráterem, vrstva za vrstvou
Co tam objevili? Stopy po několika významných událostech, jako jsou dávné sopečné erupce a dopady meteoritů. Tyto vrstvy vytvářejí složitou geologickou strukturu, která je důkazem toho, že Měsíc je mnohem dynamičtější, než jsme si mysleli.
Zejména erupce z období před 3 miliardami let, jejichž stopy se dosud skrývaly pod nánosy hornin, nabízejí nový klíč k pochopení vývoje celé sluneční soustavy.
Co nám šeptá Měsíc?
Měsíc se tak stává kronikou vesmírného dění. Každý kráter je věta, každá vrstva odstavcem pradávné kapitoly. Výzkum zároveň otevírá nové možnosti pro budoucí mise. Pokud dokážeme číst v jeho nitru, můžeme lépe chápat nejen minulost Měsíce, ale i naši vlastní.
Může být Měsíc klíčem k porozumění vesmírné historii? Anebo dokonce k přežití na jiných planetách?
Zdroj foto: Pixabay