Ztracený nos a věčné otázky: Co vlastně víme o Velké Sfingě

Sdílet článek

Velká Sfinga na planině Gíza je jedním z nejikoničtějších monumentů lidstva. I po tisíciletích však zůstává obestřena tajemstvími, která odolávají vědě i času.

Kámen, který šeptá z dávných věků

Tělo lva, hlava muže. Velká Sfinga není jen monument, je symbolem moci, vědění a ticha, které svádí k otázkám. Leží u pyramid v Gíze, měří přes 70 metrů na délku a téměř 20 metrů na výšku. Je považována za největší monolitickou sochu světa.

Tradičně je spojována s faraonem Chefrenem. Mnoho badatelů však upozorňuje na disproporce. Hlava působí příliš malá vůči tělu, což může naznačovat pozdější přetvoření. Vytesaná byla přímo ze skalního masivu a její vznik, smysl i účel stále vzbuzují otázky.

Kam zmizel její nos?

Jednou z nejslavnějších záhad je chybějící nos. Legenda tvrdí, že ho odstřelili Napoleonovi vojáci. To však není pravda. Kresby z 18. století dokazují, že nos byl pryč už dříve. Nejpravděpodobněji jej odstranili náboženští fanatici, kteří vnímali sochu jako pohanský symbol.

Mnohem starší, než se učíme?

Oficiálně pochází z doby kolem roku 2500 př. n. l., tedy z éry faraona Chefrena. Existují ale alternativní teorie, podle nichž je Sfinga daleko starší. Některé odhady mluví až o deseti tisících letech. Důkazem má být výrazná eroze na těle, která podle některých odpovídá spíše působení deště než pouštnímu písku.

Pokud by to byla pravda, přepisovaly by se dějiny. A právě to dává Sfingě ještě větší mystický nádech.

Sfinga, která slíbila trůn

Mezi jejími předními tlapami leží takzvaná Traumastele. Jde o kamennou desku s příběhem o princi Thutmosovi. Ten prý usnul ve stínu Sfingy a ve snu mu socha slíbila královský trůn, pokud ji osvobodí z písku. Tento sen se údajně stal skutečností. Sfinga se tím stala symbolem moci, božského práva i osudu.

Mlčící svědkyně věčnosti

Velká Sfinga přežila tisíce let. Odolala válkám, erozi, vandalům i špatně provedeným rekonstrukcím. Stále však stojí. Mlčí. A právě to její ticho fascinuje. Archeologové, mystici i turisté v ní hledají odpovědi. Možná marně, možná jen neumíme správně poslouchat.

Velká Sfinga je nejen monumentem, ale i zrcadlem. Zrcadlem, které nám připomíná, že historie není jen o tom, co víme. Je i o tom, co jsme ještě nepochopili.

Zdroj foto: Pixabay

Doporučujeme

Saúdská Arábie staví futuristické město bez aut a emisí

Uprostřed pouště začíná růst město, které nemá na světě obdoby. Saúdská Arábie slibuje revoluci v urbanismu a životním stylu. Projekt The Line má změnit...

Nejlepší hokejista současnosti na vážkách. Odkládání podpisu nové smlouvy děsí fanoušky

Connor McDavid má před sebou poslední rok smlouvy v Edmontonu, ale fanoušci se od něj dočkali jasného vzkazu. Jeho cílem zůstává vyhrát Stanley Cup...

Kasárna, papírna, lázně. Plzeň čeká největší proměna od revoluce

Plzeň se chystá na největší urbanistickou transformaci od sametové revoluce. Od nové čtvrti v bývalých kasárnách přes multifunkční komplex v Papírně až po záchranu...

Hrad Kašperk – strážce Šumavy a Zlaté stezky

Strážní hrad Kašperk byl vystavěn na vyvýšeném oválu, odkud svah padá prudce dolů. Toto strategické umístění představovalo pro středověký hrad velkou výhodu z hlediska...

Zázrak uprostřed moře: Jak vypadal jeden z divů světa

Stál na ostrově Faru v Egyptě a tisíce let vedl lodě do přístavu. Alexandrijský maják byl jedním z největších divů starověku. Dnes z něj...

Hrobka krále chlapce a první pohled, který změnil dějiny egyptologie

Vítr nad Údolím králů zvedal prach a Howard Carter klečel u malého otvoru ve dveřích. Když poprvé přiložil oko k díře a uviděl záblesk...

Budyně nad Ohří: Město u řeky s hradem plným historie

Budyně nad Ohří, jak už sám název napovídá, se rozkládá v blízkosti řeky Ohře, která protéká okresem Litoměřice. Samotným městem pak částečně protéká rameno...

V mracích Dubaje. Jak vznikl mrakodrap, který změnil městskou krajinu

Dubaj dokázala nemožné. Uprostřed pouště vyrostla věž, která se stala nejvyšší stavbou světa. Burdž Chalífa měří 828 metrů a už od roku 2010 přepisuje...

Švábi jako špehové: Německo investuje do mikrosvěta biologické špionáže

Zatímco veřejnost diskutuje o dronech a bezpilotních letounech, armádní vývoj se tiše přesouvá do jiných měřítek. Německo vsadilo na hmyz. Švábi napůl biologičtí, napůl...

V Chartres stojí stavba, o níž se říká, že nemohla vzniknout lidskýma rukama

Katedrála v Chartres je považována za vrchol gotického umění. Přestože vznikla už ve 12. století, dodnes působí monumentálně a záhadně. Její vitráže, labyrint a...

Modré světlo oceánu. Nový žralok ukazuje krásu bioluminiscence

V hlubinách Tichého oceánu, kde vládne věčná tma a ticho, se objevil tvor, který přepisuje představy o životě pod hladinou. Nový druh žraloka dokáže...

Dětenice – návrat do středověku i historie české šlechty

Obec Dětenice nedaleko Jičína je známá především svým zámkem, středověkou krčmou a pivovarem. Dominantou celé oblasti je však zámek Dětenice, který je v současnosti...

Sahara a její vzácné slzy. Proč prší tam, kde by nemělo

Nad rozpáleným pískem se zatáhne obloha, v dálce zaburácí hrom a z nebe začnou padat kapky. Pro někoho obyčejný déšť. Pro Saharu ale zázrak,...

Tichá noc nad Balatonem. Proč je toto maďarské jezero milovanou letní klasikou

Slunce se sklání nad hladinou, jemné vlny lížou břeh a ve vzduchu se mísí vůně levandule a smažených langošů. Balaton stále žije, i když...

Český les: Skrytý klenot přírody a historie na západě Čech

Mezi chráněné krajinné oblasti České republiky patří i Český les – rozsáhlý a přírodně cenný horský masiv podél česko-německých hranic od Domažlic po oblast...